V okolí Spišské Nové Vsi se nachází spousta romských osad. Všichni je házíme do jednoho pytle, ale každá osada má svá pravidla, svého vůdce a svou náturu. Ve vesnici Rudňany pobíhaly děti v 10 stupních nad nulou bosy a jen v tričkách nadměrné velikosti. Nebyly schopny určit, kdo je čí sourozenec a i ty pětileté handlovaly své pózování za “cigáro”. Když jsme však popravdě oznámili, že v naší skupině máme pana faráře, obyvatelé osady zkrotli jako beránci a nadšeně nám ukazovali své chýše a začali se přátelit. V jiné romské osadě, kde nás přivítal vajda (vedoucí vesnice) jakousi domácí pálenkou, jsme zastihli pouze desetinu obyvatel. Zbytek je prý „v Anglicku na robotě“. Vajda přijel naleštěnou Škodou Octavia a jeho děti pobíhaly čisté ve značkových „teplákovkách“. Většina domů měla opravené fasády. Každá sice křičela jinou pouťovou barvou, ale bylo vidět, že tato vesnice už zná režim, ve kterém většina z nás žije. Byla tam jedna romská dáma, která se nechtěla příliš fotit. Když se však doslechla o našem panu faráři, tak začala ochotně pózovat. Bylo zajímavé poznat, jaké hodnoty se uznávají napříč touto etnikou, a vidět v jejich duších tu pokoru, kterou v sobě vůči náboženství nesou a kterou vštěpují svým dětem. (2015)
Share