VODA A PLASTY
Tento projekt začal na základě mé fascinace vodou ve spojitosti s fotografií. Díky studiu této problematiky v prvním ročníku jsem se dostala spíše k tématice materiálu PLAST. Nejkratší využití plastu je v sektoru obalů – jsou pouze 1 rok v oběhu. Z vyhozeného plastu se recykluje 9%, 12% se spaluje a 79% končí na skládkách, potažmo v oceánech. Zaměřila jsem se zejména na plastový odpad v potravinářském průmyslu, kde 73 % z celkového objemu výroby představuje pět druhů plastů, a to (PE) polyetylen (PE), polypropylen (PP), polyvinylchlorid (PVC), polystyren (PS) a polyethylentereftalát (PET). Abych pochopila, proč se ze žlutých popelnic recykluje pouze 9% vytříděného odpadu, navázala jsem tedy spolupráci s různými společnostmi od třídění plastu, přes drcení, granulování, až po prodej. Záměrně neuvádím jména společností, protože dle postupného investigativního odhalování bylo čím dál tím víc zřejmé, že TŘÍDĚNÍ funguje, ale následná RECYKLACE je velký problém, musí se ale kvůli nejrůznějším dotacím zdát, že vše funguje. Získaná fakta jsou od jednotlivých zaměstnanců, kteří se mnou pro můj projekt spolupracovali z dobré vůle.
Již na třídících linkách jsem pochopila, že velká druhovost plastů nebo materiálová překombinovanost v obalovém průmyslu jsou příčinou, proč ze žlutých popelnic většina odpadu končí na skládkách, v lepším případě ve spalovně. Například plastový kelímek od jogurtu je pokaždé vyroben z jiného druhu plastu a na linkách není čas u každého obalu zkoumat jeho označení.
Dalším velkým problémem je malý zájem výrobců o druhotné materiály. Dobrým příkladem je problematika s barevnými PET lahvemi. Obchodníci vyžadují především bezbarvý PET granulát, který již ze zabarveného nelze vytvořit. Tudíž čiré PET lahve se velmi dobře vykupují. Barevný PET granulát, např. červený, modrý, zelený, atd., je sice recyklovatelný a použitelný dále, ale není příliš zajímavý pro obchodníky a cena výkupu tak klesá, tudíž klesá i zájem třídíren tento materiál vůbec vytřídit. Antracitová zabarvení odsuzují PET lahev rovnou do spalovny. Například svítivě zelené láhve Mountine Dew nelze recyklovat vůbec.
To, že tedy v domácnostech pečlivě třídíme a házíme do správně vyčleněných kontejnerů, ani zdaleka neznamená, že si můžeme oddechnout. Začít musejí především SAMOTNÉ FIRMY při výrobě obalů a hlavně, z mého pohledu studentky výtvarného umění, i DESIGNEŘI OBALOVÉHO PRŮMYSLU. Navrhování jednotlivých obalů pro jakýkoliv produkt by mělo být na základě předvídatelnosti v rámci následného zpracování a cirkulární ekonomiky.
V rámci své experimentální tvorby a díky své fascinaci HYDRANTY jsem vytvořila prosvícenou plastiku hydrantu, který je složen z barevných PET lahví a epoxidu. Hydrant považuji za zajímavý poetický symbol. Můžeme ho najít po celém světě a všude slouží jako VODNÍ ZÁCHRANA. Proto jsem začala sbírat fotografie hydrantů z celého světa.
V druhém ročníku jsem se odklonila od média fotografie a pustila se více do prostorové tvorby. Byla to spíše jakási zkouška a seznámení se s možnostmi a vzpurností materiálu při tvorbě. Tento ročník považuji za úspěšný zejména v rámci rešerše.
(2019)
Share